Průvodce popisující jedno z nejkrásnějších, největších a nejromantičtějších pohoří nejen Slovenska, ale Západních Karpat vůbec. Pohoří, kde je ještě i dnes živé salašnictví a pastevectví, které dodává tomuto koutu Slovenska jen těžko opakovatelný ráz. Publikace je doplněna digitálně zpracovanou mapkou, uživateli oblíbenými rozhledovými růžicemi a barevnými panoramaty s popisy nejvýznamnějších vrcholů a sedel. Informace pro uživatele GPS, tipy na ubytování včetně aktuálních kontaktů a cen, informace o dopravě. Stejně jako jiná slovenská pohoří například Vysoké Tatry je Šipská fatra dobrým cílem pro turistickou dovolenou. Někdo má ale raději než hory dobré pivo, a kam pro dobré pivo jinam než do Plzně.
Šípská Fatra leží v nejsevernější části Velké Fatry a kdyby není jednoho paneláku, který mi vyrostl jako houba po dešti před oknem, tak bych ji viděla z toho okna skoro celou. Nuž, ale výhled musel ustoupit pokroku a je o něco skromnější. Celé to nebrání tomu, že jako Ružomberčanka, bych mohla právě Šípská Fatra považovat za své domovské pohoří. Nuž a když je domovské, nebylo by v pořádku ho nepoznat, čili neschůdné i na první poslech méně atraktivní kopce. Takový je Havran, jenže skrývá i překvapení pro své návštěvníky. Jaké ??? Nuže čtěte dál, či lépe napsané prostudujte si fotky a určitě ho objevíte. Co objevíte ve webovém katalogu o Fatře?
Šípska Fatra
Pravidelný kuželovitý tvar vrchu (při pohledu ze středu města) je zjevnou příčinou domněnky, že se jedná o sopku. Celý kopec je porostlý lesem – mezi dřevinami převažuje smrk, buk a borovice. Ve vrcholové, skalnatých části je v důsledku častých menších požárů a polomů porost výrazně prořídlý.
Ve skutečnosti samozřejmě Čebrať sopkou není, je součástí Šípská Fatra, která patří k jaderným pohořím. Horninové složení odpovídá této skutečnosti – převažuje šedý a hnědošedá druhohorních (triasového) vápenec, s menšími „vložkami„ dolomitu.
Šípská Fatra je z větší části budována právě horninami Chočské příkrovu, nejkrásnější a nejznámější je právě vrch Šíp nad Stankovany. Malé pohoří se táhne východo – západním směrem od Ružomberka po Kraľovany a částečně tvoří hranici mezi Liptovem a Oravou.