Pravé stříbrné šperky není těžké odlišit od podvrhů z levnějších slitin, například niklových. Ryzost stříbra musí být dokonce opuncována zákonem; punc je v tomto případě drobný grafický symbol umístěný na šperku. Každý stříbrný šperk, jenž váží více než 3 g, prošel rukama úředníků z Puncovního úřadu České republiky, kde zhodnotili jeho kvalitu. Jestliže vybíráte stříbrné šperky, u kvalitních zlatníků se ptejte právě po těchto značkách a neměli byste být zklamáni.

V opačném případě zvolte jiný podnik, nebo využijte téměř nekonečných nabídek internetových obchodů. Když už jste se stali majitelem stříbrného šperku – může to být náušnice, náramek, prsten, korále, řetízek – cokoliv, je dobré zjistit si alespoň nejzákladnější informace o údržbě takových doplňků. Stříbro samo o sobě je materiál vysoce kvalitní, což znamená, že nepotřebuje přílišnou péči, nicméně zanedbávat bychom je také neměli. Zkušení odborníci doporučují leštit stříbro bavlnou nebo jemným mikrovláknem, určeným například na čištění brýlí.

Nezapomínejme však na to, že stříbro je měkký kov a – ač se to nezdá – není nepravděpodobné, že dojde k poškození. Ve zlatnictví jsou k dostání speciální čisticí prostředky, jejich chemické složení je však jistou překážkou. K samotnému stříbru by mělo být šetrné, ale nevylučuje se kontaminace nestříbrných částí šperku, dbejte proto vždy pokyny výrobce, případně zlatníka, u kterého jste zakoupili vás stříbrný šperk.

Jedna rada na závěr: jak známo, stříbro má tendenci černat. To by ovšem dělat nemělo, jestliže se jedná skutečně o kvalitní výrobek. V opačném případě může za černáním šperku stát příměs a nekvalitní materiál a vaším právem je „vyřídit“ si to s výrobcem. Existuje ale i jiná možnost, konkrétně kontakt s kyselou pokožkou a následná oxidace stříbra způsobující jeho černání. Za to již výrobce nemůže.