Každý týden zasedá pětice soutěžících ke stolu s jedinou myšlenkou, překonat ostatní nejen v chuti jídla, ale i kvalitě zábavy celého večera. Cílem je zkrátka zaujmout natolik, aby od ostatních dostal nejvíce bodů a stal se hostitelem týdne, což sebou přináší samozřejmě i adekvátní finanční odměnu. Prima prostřeno se stalo oblíbenou sondou do českých domácností, kde máme možnost nahlédnout nejen do soukromí jednotlivých soutěžících, ale zejména jejich duší. Zatímco někdo se snaží ze všech sil zorganizovat bezchybný večer, druhý od samého začátku taktizuje a na ostatních hledá jen špínu. Během dvou let vysílání jsme se měli možnost setkat s řadou přístupu k této originální soutěži. Takže si položme otázku, je podstatné za každou cenu zvítězit nebo si raději zachovat lidskou tvář?

Ač by se mohla zdát odpověď naprosto snadná, každý poslední díl prostřeno nás utvrzuje v jediném, každý člověk je jiný a má jasně stanovené priority. Uvařit co nejlevněji, vydávat to za hogo fogo a vše ostatní nemilosrdně kritizovat, vždyť jde přeci jen o peníze. Tak přesně tento přístup poslední dobou máme možnost sledovat čím dal častěji. Lidé již nevyplňují přihlášky do pořadu s pocitem, že zažijí nějaký nový zajímavý zážitek, potkají fajn lidi a ještě se dobře nají. Ne, motivace je čím dál prozaičtější, vyhrát za každou cenu. Kontroverze je do jisté míry tím nejlepším, co lze divákovy nabídnout, avšak nebude tím trochu trpět původní záměr? Prostřeno je přeci hlavně o tom vaření, kdy nám soutěžící mnohdy předvedou své rodinné recepty. Ty jsou poté nespornou inspirací pro náš vlastní oběd či večeři. Plní tedy prostřeno stále tuto funkci? I přes jisté taktizování je stále hlavně o tom vaření a to je dobře. Dobrého jídla totiž není nikdy dost.