Širší okolí Banské Bystrice patří mezi významné oblasti výskytu ložisek nerostných surovin Západních Karpat z minulosti známých těžbou Au (z aluviálních sedimentů od 13. století, později Fe a Cu rud (v 18. a 19. století) a antimonitu (spolu s Au a Ag od první poloviny 17. do konce 20 století). V roce 1994 jsme si připomněli právě v Banské Bystrici 500. výročí vzniku Thurzovsko – fuggerovská společnosti, jedné z nejstarších hornických – hutnické – obchodní společnosti v Evropě i ve světě.

Jednotlivé důlní revíry (Badín – Banská Bystrica – Šalková, Tajov – Králíci – Malachov, Špania Dolina – Staré Hory – Harmanec, Ľubietová – Poniky) představují prostory, které svou hornickou činností výrazně ovlivnily Banskou Bystrici. Od nich pochází i její přívlastek – Banská. Jaké ložiska nerostných surovin a kde se v jejím okolí vyskytují?

1. V oblasti západní části Nízkých Tater (Bojišti Tatry) se výzkumy mnoha geologů zjistilo av minulosti i těžilo deset základních typů mineralizaci (viz tab. 1 a obrázek). Z nich objekty těžby, resp. podrobného průzkumu byly především ložiska Sb – Au na severních (Dúbrava, Magurka) i jižních svazích pohoří (Dvě Vody, Medzibrod, Lom a Lomnistá), W – Au mineralizace v oblasti Jasenie – Kyselá, polymetalických Pb-Zn mineralizace v jasanu s barytu a stříbrnonosných galenitom (Soviansko) a sideritovo – ankeritová mineralizace v pásmu od Vyšných Boce přes Ďumbier a TRANGOŠKA po Chabenec. Méně významné jsou výskyty uranové mineralizace s molybdenitom v Pegmatit a granodiorit (Dúbrava, Malé Železné), Barytová mineralizace (Malužiná) s barytu a sulfidy mědi v permské bazaltu – melafýroch.

Na jižních svazích Nízkých Tater se dostali do intenzivnější provozu jen dvě lokality – Medzibrod a Lom. Od poloviny 18.století se dochovaly záznamy o udělil důlních oprávnění v Medzibrodu na vrchu Borová. Nejprve se dobývali na zlato, stříbro, ale i pyrit. V r.1936 se obnovily pohrabáč práce a v r. 1938 i těžba antimonitu. V roce 1947 se však provoz dolu zastavila

Lokalita Lom byla předmětem čilejší hornické činnosti v 19. století. Na starých pracích se obnovila hornickou činnost v r. 1887. Vybudoval se zde. mezi obcemi Lopej a Dolná Lehota Železný Hámor, ve kterém se začal tavit antimon, čili bílý kov, podle čeho dostala huť název Vajsková.

Větší část této hydrotermální mineralizace se geneticky pojí s metamorfní nebo magmatické procesy, které probíhaly v oblasti Nízkých Tater koncem prvohor (Hercynský procesy) nebo koncem druhohor (alpinské procesy).

2. V Starohorských vrších (západní pokračování Ďumbierska Tater) se od poloviny 13. století intenzivně těžily severně od Banské Bystrici měděné a stříbrné rudy na ložiskách v Španej Dolině av okolí Starých Hor (rychtářova, Písky) Banská činnost kulminovala za vlastnictví Thurzovců a Fuggerovců v letech 1494 – 1545. Těžba z ložisek této oblasti představovala přední místo v těžbě a zpracování mědi v bývalém Uhersku, ale i v celé Evropě. Vtrúsená a žilníková hydrotermální mineralizace zde vystupuje v horninách krystalinika (pararuly, amfibolity, žuly) a permu (arkózovité pískovce)

V okolí Harmanca se v dávné minulosti, ale i ve dvacátých letech n.st. těžilo zlato z křemenných žil.

3. Na severozápadním okraji Veporských vrchů mezi Podbrezové a Ľubietová se nachází 6 km široký pruh tzv. Ľubietovský zóny, který je budován krystalinika (metamorfity, migmatity, granity), mladoprvohornými (Perm) kontinentálními vulkanicko

– Sedimentární horniny a druhohorními (mezozoické) vápenci a dolomity .. Významná zde byla měděná mineralizace, která se v minulosti intenzivně těžila, čehož svědkem jsou obrovské haldy při Ľubietová (Svätoduška, Kolba, Podlipa).

4. V tzv. příkrovu dřínky Hronského synklinória ve Zvolenský vrších JV od Banské Bystrice se vyskytují při poník menší ložiska Pb – Zn (Drienok) a Cu (barvité). Vznikaly mladšími (alpinské) hydrotermálními procesy v podobě nepravidelných těles zatlačením (metasomatózou) druhohorních dolomitů (Drienok), nebo v puklinách a trhlinách melafýrov (barvité).

5. V západní části okolí Banské Bystrice se nacházejí Kremnické vrchy, tvořené sopečnými (vulkanickými) i sopečných – usazenými (vulkanicko – sedimentárních) horninami středoslovenských neovulkanitov Na nich se váže vznik hydrotermálních ložisek rtuti (Malachov – Velká studna) a arsenu (realgar, Auripigment ) při Tajově.

6. Z četných ložisek nerudných surovin třeba z oblasti Banské Bystrice uvést ložisko cementářských surovin v Kostiviarska u Banské Bystrici. Četné jsou lomy na vápenec a dolomit (Priechodská pila, Riečka, Valaská, Lučatín aj.), Křemičitých hornin (křemenec, prekremenelé vápence a dolomity) (Heřmánek, Badín, Pršany aj.) A melafýrov (Šalková) pro stavební účely

7. V bezprostředním okolí Banské Bystrice se vyskytují i ​​menší bezvýznamné sloje uhlí v usazených horninách třetihorního stáří (Rudlová, Rakytovce, západně od Malachova).